Opakování: Úvod do molekulární biologie
Kateřina Klimešová Opakování mitóza, meióza, buněčný cyklus, nukleové kyseliny
Úloha 1: Spoj fázi buněčného cyklu s procesy v ní probíhajícími.
Replikace molekuly DNA vedoucí k vytvoření dvouchromatidového chromozomu
S-fáze
Dočasné nebo trvalé pozastavení dělení buňky.
G2-fáze
Rozdělení jedné mateřské buňky na dvě geneticky identické dceřiné buňky.
G0-fáze
Kontrola a oprava chyb a mutací, ke kterým mohlo dojít během mitózy - hlavní kontrolní bod. Syntéza proteinů potřebných pro replikaci DNA.
M-fáze
G1-fáze
Kontrola a oprava chyb a mutací, ke kterým mohlo dojít během replikace DNA, syntéza proteinů umožňujících mitózu
Úloha 2: Popiš rámečky malými písmenky a-f (1 rámeček – 1 písmenko). Každé písmenko náleží určité fázi buněčného cyklu.
a: S-fáze
b: interfáze
c: G1-fáze
d: M-fáze
e: G0-fáze
f: G2-fáze
Úloha 3: Seřaď za sebou jednotlivé fáze mitózy. Do prázdných rámečků vepiš správné názvy jednotlivých fází.
(možnosti: metafáze, profáze, telofáze, anafáze)
1
3
2
4
5
Úloha 4: Zaškrtni pravdivá tvrzení platící o chromozomech.
Na konci mitózy, před vstupem do interfáze, by bylo možné v buňce nalézt pouze dvouchromatidové chromozomy.
Ve všech lidských buňkách se nachází dvě sady chromozomů – jedna sada od otce, druhá sada od matky.
Chromozomy jsou tvořeny nukleovými kyselinami – vždy ale pouze DNA, nikdy RNA.
Chromozomy se mohou nacházet i mimo jádro buňky.
Na obou chromatidách chromozomu v nedělící se buňce se vždy nachází identická genetická informace.
Před začátkem mitózy je vždy nutné, aby buňka podstoupila replikaci DNA, při které z jednochromatidového chromozomu vzniká dvouchromatidový.
Při mitóze se z dvouchromatidového chromozomu stávají dva jednochromatidové, přičemž do každé dceřiné buňky se dostává jedna z chromatid původního chromozomu.
Úloha 5: Seřaď za sebou fáze meiózy podle toho, jak jdou za sebou.
Homologické chromozomy jsou přitahovány k opačným pólům buňky, přičemž obě chromatidy každého chromozomu zůstávají k sobě pevně připojeny.
Mezi homologními dvouchromatidovými chromozomy dochází ke crossing-overu (výměně části genetické informace).
Chromatidy chromozomů jsou přitahovány k opačným pólům buňky. Nově vzniklá jádra mají stejný počet chromozomů, jako jádra, ze kterých právě vznikla (akorát jde o chromozomy jednochromatidové, nikoliv dvouchromatidové). Oproti původní mateřské buňce mají ale počet chromozomů poloviční.
Vznikají dvě samostatná jádra. Každé jádro má poloviční počet chromozomů oproti původní mateřské buňce. Všechny chromozomy ovšem zatím zůstávají dvouchromatidové.
Bivalenty se shromažďují v ekvatoriální rovině buňky a připojují se na ně vlákna dělícího vřeténka.
Dvouchromatidové chromozomy každého jádra se seřazují v ekvatoriální rovině a připojují se k nim vlákna nových dělících vřetének.
Homologní dvouchromatidové chromozomy se párují a vytváří bivalenty.
Úloha 6: Do rámečků vepiš, kolik chromozomů se bude nacházet v popsaných buňkách.
Dceřiná buňka vznikla z buňky, která právě prošla mitotickým dělením a měla 48 chromozomů. Kolik chromozomů bude mít tato dceřiná buňka?
Spermie s 12 chromozomy splynula s vajíčkem, které mělo rovněž 12 chromozomů. Kolik chromozomů bude mít takto vzniklá zygota?
Buňka měla původně 50 chromozomů, ale prošla prvním meiotickým dělením. Kolik chromozomů bude mít po tomto prvním meiotickém dělení?
Somatické (tělní) buňky organismu obsahují 104 chromozomů. Kolik chromozomů je v jejich gametách (pohlavních buňkách)?
Buňka měla před meiózou 6 chromozomů ve svém jádře. Kolik chromozomů budou mít v jádrech její dceřiné buňky vzniklé meiózou?
Úloha 7: Jaký stupeň struktury DNA vidíš na obrázku?
Úloha 8: Vlákno nukleové kyseliny má primární strukturu 3'ACCTGGAC5'. Zaškrtni, jakou primární strukturu by mělo vlákno, které by vůči popsanému vláknu bylo komplementární a antiparalelní.
3'TGGACCTG5'
3'ACCTGGAC5'
5'ACCTGGAC3'
5'TGGACCTG3'
Úloha 9: Napiš, jestli je výše popsané vlákno nukleové kyseliny vláknem DNA nebo RNA:
Úloha 10: Na obrázku vidíš část vlákna nukleové kyseliny. Má zobrazené vlákno volný 3' konec nebo volný 5' konec?
Úloha 11: Na obrázku vidíš dvouřetězcovou molekulu DNA. Kolik vodíkových vazeb celkem bys našel v této molekule (počítej pouze s vodíkovými vazbami, které se vytváří mezi organickými dusíkatými bázemi, které jsou na obrázku viditelné)?
